Popis
Druhá pětice se skládá z filmů, které vznikly v nezávislém producentském prostředí po roce 1989. Vše co mám rád (1992) M. Šulíka, reprezentující slovenský kinematografii v porevolučním období, dále jsou v ní střihový dokumentární film o různých podobách porušování lidských práv v někdejším Československu papírové hlavy (1995) D. Hanáka, dokument Síla lidskosti – Nicholas Winton (2002), prestižní držitel ceny Emmy od režiséra Matěje Mináč, film Slepé lásky (2008) J. Lehotského, který po třiceti sedmi letech otevřel cestu mladé slovenské kinematografii na MFF Cannes, a desítku uzavírá film Pokoj v duši (2009) V. Balka. „Výběr filmů nebyl jednoduchý, je to vždy věc kompromisu,“ říká P. Dubecký, generální ředitel SFU, „ale myslím si, že tento kompromis je obhajitelný a prezentovateľný. Naší snahou bylo od začátku prezentovat filmy, které patří k základním pilířům slovenské kinematografie a jsem rád, že právě těchto deset titulů se i díky SFU dostane do světa. „
Vše, co mám rád, 1992, r. Martin Šulík
Tomáš se ocitá na mrtvém bodě. Nemá práci, s bývalou manželkou se pouze hádá, musí řešit problémy s dospívajícím synem a pomoc od něj čekají i stárnoucí rodiče. Nabídka mladé Angličanky, aby s ní odešel do Anglie, se zdá být poslední šancí, jak uniknout ze začarovaného kruhu. „Všechno co mám rád je asi můj nejosobnější film. S Ondřejem Šulajem jsme chtěli zachytit atmosféru z počátku 90. let, období, kdy se měnila společnost. Před každým z nás se otevřelo mnoho možností jak naplnit život. Mohli jsme cestovat, podnikat, zaměstnat se v reklamě nebo jednoduše přímo vstoupit do politiky. V Bratislavě se najednou zjevilo mnoho cizinců. Každodenně docházelo k zajímavým setkáním, konfrontaci kultur, k vzájemnému poznávání. Všechno bylo v pohybu, ve společnosti ještě byla naděje a humor. S Ondřejem jsme si chtěli udělat takovou životní bilanci, „řekl Martin Šulík.
Papírové hlavy, 1995, r. Dušan Hanák
Film vypovídá o nedávné historii naší společnosti v mozaice autentických archivních materiálů, výpovědí svědků a stylizovaných hraných sekvencí. Podává emocionální silné svědectví o vztahu jednotlivce a společnosti, poznamenaných politickým režimem. Režisér Dušan Hanák o svém filmu řekl: „Myslím, že jsme se nedokázali vyrovnat s naší nedávnou minulostí. Papírové hlavy jsou reflexí o svobodě a nesvobodě, o vztahu občana a moci a o různých podobách porušování lidských práv v Československu v letech 1945 až 1989. Film je koncipování rovinou pouličního divadla, v závěru jsou tyto happeningové motivy rozšířené o současnou polohu výpovědi o dnešní době . Půdorysem filmu jsou klíčové události minulého režimu. Archivní materiály jsou používány paradoxním, někdy snad i humorným způsobem. „
Nicholas G. Winton – Síla lidskosti, 2002, r. Matej Mináč
V roce 1939 Nicholas Winton z vlastní iniciativy zachránil 669 převážně židovských dětí během nacistické okupace Československa a přes hranice hitlerovského Německa se mu podařilo přepravit je do Velké Británie. O svém velkém činu mlčel neuvěřitelných 50 let. Nicholas Winton dodnes žije, má 94 let a volají ho britský Schindler. Dokumentárním filmem nás provází Joe Schlesinger, reportér kanadské tv stanice CBS, který je jedním Wintonových zachráněných dětí. Příběhy, které vyprávějí zachráněny děti, se prolínají s mluvením a vzpomínáním Nicholase Wintona, dokumentárními dobovými a archivními záběry. Ke konci filmu jsme svědky dojemné scény setkání Nicholase Wintona se svými dětmi po dlouhých letech. Držitel International Emmy Award 2002 za nejlepší dokumentární film.
Slepé lásky, 2008, r. Juraj Lehotský
Film o lásce slepých lidí k druhým a ke světu. O překonávání předsudků, o radosti ze života a o jejich touhách, které jsou stejné jako touhy vidoucích. Skládá se ze čtyř povídek:
- PETER učí hru na klavír. Hudba mu zkrášluje život a umožňuje mu vnímat svět přes jeho vlastní fantazii.
- MIRO je Rom a miluje nerómku. Jejich okolí z toho radost nemá.
- ELENA čeká děťátko a doufá, že nebude slepé jako jeho rodiče.
- ZUZANA se zamiluje do vidoucího chlapce a doufá, že ji bude mít rád i když je slepá.
Klid v duši, 2009, r. Vladimír Balko
Tonda (Attila Mokos) se vrací do rodné vesnice Černý Hron po pěti letech strávených ve vězení za krádež dřeva. Zde se vše změnilo. Žena se od něj vzdaluje, pětiletý syn je mu zcela cizí, nikde nemůže najít práci. Tonda se už nechce vrátit ke krádežím, proto si přestává rozumět se starým přítelem Štefanem (Roman Luknár). Jeho přátelé Peter (Robert Więckiewicz) a kněz Marek (Jan Vondráček) se mu pokoušejí pomoci najít si místo v nové situaci, sami však řeší osobní potíže.
Obsahuje: texty o filmu a tvůrcích, fotogalerii
Titulky: slovenské, anglické, francouzské, německé, italské, španělské, ruské
Audio: česky 2.0 mono
Menu: Slovenské, anglické